Stará radnice

Konšelé a rada města se původně scházeli v domech purkmistrů a primátorů. Rostoucí agenda městské správy a snaha po co nejvyšší míře nezávislosti vedla k rozhodnutí rady města zakoupit dům na náměstí.

Transakce proběhla roku 1538 a prodávající Michl Dittrich obdržel 115 kop míšeňských grošů. První přestavba renesanční budovy následovala po požáru města roku 1590 a zcela zásadně se vzhled změnil po největším požáru města v roce 1781. Již na nejstarším vyobrazení města z roku 1742 je radniční budova opatřena barokní věží. Rozsáhlá přestavba celé budovy se uskutečnila v roce 1849, kdy byla zrekonstruována osmiboká věž a klasicistně opraven interiér. Z té doby pochází i městský znak na čelní fasádě domu. Dům sám je opředen pověstmi - hvězda a půlměsíc na zakončení věžní báně pochází snad ze 17. století jako připomínka tureckého vpádu na Moravu.

V radnici se původně nacházely i úřadovny rychtáře a později soudní síně. V polovině 19. století se zde načas usídlila městská spořitelna a v přízemí budovy i četnictvo s věznicí. Samospráva města koncem 19. století uvažovala o výstavbě zcela nové radnice, avšak tyto snahy byly neúspěšné. Teprve roku 1933 se objevila zcela nová možnost přestěhovat městský úřad do Langrovy vily a stará radnice měla sloužit k vykonávání drobné správní agendy. Dokonce se zde uvažovalo o zřízení městského muzea. Během 2. světové války a po jejím skončení byl v budově zřízen sklad konfiskovaného majetku, poté se do budovy umístily úřadovny Sboru národní bezpečnosti. Dnes je objekt využíván ke komerčním účelům.