Ottendorferův dům

Ottendorfer se od roku 1887 zabýval plánem postavit ve svých rodných Svitavách veřejnou knihovnu. V roce 1891 byla zakoupena stavební parcela na místě Ottendorferova rodného domu. Přípravné stavební práce začaly 13. ledna 1891.

Stavělo se podle plánů newyorského architekta, který dle rakouských norem přepracoval brněnský architekt Germano Wanderley. Základní kámen novostavby byl položen 18. července 1891. Na stavbě se podílely většinou svitavské firmy - stavitel Johann Bier, tesař Franz Jokesch, klempíř Franz Tempes, stolaři Ferdinand Gerischer, Peter Christely, A. Mendl, Josef Kukla, Josef Schwarz, Thomas Kmoschek, zámečníci J. Langer, W. Demel, malíř a natěrač Eduard Fuchs, sklář Eduard Langer, slévač mosazi Anton Pikna, elektrikář a strojní mechanik Karl Beitlund. Hrubá stavba byla dokončena před zimou 1891. Současně se stavbou knihovny byly zahájeny práce na výstavbě rezidence Johanna Budiga v bezprostřední blízkosti knihovny.

Po takřka půlročních přípravách byla Ottendorferova knihovna slavnostně otevřena 21. srpna 1892. Součástí slavností bylo odhalení sochy Mateřské lásky za účasti tehdy populárního herce císařského dvora dr. Rudolfa Tyrolta (1848 - 1929).

Oslavy probíhaly za účasti mnoha spolků a delegátů z okolním měst. Řečnili i církevní hodnostáři ze Svitav a z Brna. Úspěch sklidilo vystoupení svitavského tělocvičného spolku. Ottendorfer v doprovodu své nevlastní dcery Mathildy, baronky Riedl von Riedenstein, odjel z města do New Yorku 23. srpna 1892.

Provoz knihovny byl zahájen 1. listopadu 1892. Knižní fond dosahl počtu 7 400 svazků. Do konce roku bylo zaregistrováno 964 čtenářů a v roce 1893 uskutečněno 55 537 výpůjček. Roku 1902 se knižní fond rozšířil na 16 500 svazků a v roce 1932 dokonce na 23 574 svazků.