CZ
EN
DE
Městský památkový okruh
Historie praní
Oskar Schindler
Domů





Česká čtvrť

Původní slovanští osadníci kolonizovali oblast již ve 12. století, ale po založení Nových Svitav se změnil národnostní ráz města. Až do 16. století najdeme v zápisech městských knih česká jména starostů i rychtářů vedle jmen německých. Právě od tohoto století začala převládat německy psaná agenda a češtiny ubývalo.


Sčítání lidu v roce 1869 zatím obyvatele podle národnosti nerozlišovalo, ale v roce 1890 žilo ve městě ze 7787 obyvatel 340 Čechů. V roce 1900 se k české řeči přihlásilo z 9029 lidí ve městě pouhých 75. Metodika tehdejšího sčítání ovšem počítá pouze s řečí, kterou obyvatelé mluvili, a tak dobrat se skutečné národnostní podoby města nelze.

Česká menšina však neměla na růžích ustláno, začala se sice organizovat v roce 1894, a to i politicky, ale až do vyhlášení  samostatného státu neměla vyšší vliv. O tom, kolik mohlo být ve městě českých obyvatel, vypovídal neoficiální poválečný součet Čechů s překvapivým výsledkem - 820. Oficiálně bylo toto číslo, zvýšené na 878, potvrzeno sčítáním lidu roku 1921. Primární snahou české menšiny se stala výstavba bytových domů, která by Čechy soustředila na jednom místě. Již v roce 1920 byl zakoupen hektarový pozemek za reálnou školou a po vypracování plánů začalo České stavební a bytové družstvo s pracemi. Ty byly zadány zdejším stavitelům Wenzlovi Ryschawemu a Ludwigu Roikovi. V roce 1921 byly kolaudovány první dva bytové domy a opravena školní budova na dnešní ulici Richarda Kloudy. Na této ulici byl postaven i třetí rohový dům se 17 byty v roce 1922. V neutuchající stavební činnosti pokračovalo české družstvo po celá 20. léta. Byty v činžovních domech v tzv. České čtvrti patřily ve své době k nejluxusnějším a není divu, že zde bydleli i němečtí obyvatelé.



Městský památkový okruh města Svitavy
Copyright © Městské muzeum a galerie ve Svitavách 2018