Kostel sv. Josefa

Kongregace Nejsvětějšího vykupitele redemptoristé byla založena sv. Alfonsem Liguori v roce 1732 s cílem rozšířit pastorační práci z měst na venkov. Její členové přišli do rakouských zemí pod vedením sv. Klementa Hofbauera-Dvořáka v roce 1820. Jejich první dům v Čechách byl založen v roce 1855 v Koclířově u Svitav.

V roce 1896 bylo sídlo přeneseno do Čtyřiceti Lánů u Svitav, kde bylo v letech 1921 - 25 i sídlo svitavské viceprovincie, zahrnující tzv. pět německých domů v Čechách a na Moravě. V roce 1925 došlo k jejich sloučení s pražskou, později československou, provincií. V roce 1946 museli odejít němečtí členové kongregace ze svitavského kláštera a v roce 1950 byl klášter zásahem StB zrušen. Budovu kostela sv. Josefa získal římskokatolický farní úřad a budovu kláštera svitavská nemocnice, kde zřídila plicní a později i jiná oddělení.

Kostel sv. Josefa je pseudorománská trojlodní bazilika se dvěma věžemi v průčelí a polygonálním závěrem presbyteria. Nesl původní název Červený kostel (něm. der rote Klosterkirche) podle červených cihel, z nichž je vystavěn. Plán stavby vypracoval dvorní architekt Josef Schmalzhofer z Vídně, stavbu provedl svitavský stavitel Wenzel Ryschawy. Základní kámen byl položen 23. září 1894, kostel vysvětil olomoucký arcibiskup dr. Theodor Kohn 8. září 1896.

Hlavní vchod v průčelí má ústupkový portál, v jehož tympanonu se nachází reliéf Ježíše Krista jako Dobrého pastýře. V tympanonu bývalého levého postranního vchodu je reliéf sv. Klementa Maria Hofbauera-Dvořáka, v tympanonu bývalého pravého postranního vchodu reliéf sv. Alfonse Maria di Liguori, zakladatele řádu redemptoristů. V tympanonu bočního vchodu je reliéf Matky Boží Panny Marie s Jezulátkem.Kostel má vedle hlavní lodi šest postranních kaplí v bočních lodích.

Hlavní oltář kostela se sochou sv. Josefa uprostřed a postranními sochami apoštolů Ondřeje a Jakuba, kazatelnu s postavami čtyř evangelistů (zleva Marka, Matouše, Jana a Lukáše) a čtyři postranní oltáře vytvořil Ferdinand Stuflesser ze Svatého Ulricha v Tyrolsku podle nákresů Fr. Maxe Schmalzla. Mramorový stůl hlavního oltáře je dílem brněnského Johanna Tomoly.

Interiér kostela vymaloval Erwin Bubeník z Linze, rovněž podle dekorace Fr. Maxe Schmalzla. Stěny hlavní lodi jsou vyzdobeny devíti výjevy ze života sv. Josefa. od J. Pešáka z roku 1910. Po straně obětního stolu je dnes umístěn velký misijní kříž z roku 1919 a na levé zdi presbyteria visí pamětní deska připomínající vysvěcení kostela.

Na kůru jsou varhany od firmy Heinrich Schiffner z Prahy, přestavěné v roce 1936 firmou bratří Riegrových z Jügendorfu.
Na věžích kostela se původně nacházelo pět zvonů od zvonařské firmy P. Hilzer z vídeňského Nového Města: sv. Josef (2 834 kg), Neposkvrněné početí Panny Marie (l 372 kg), sv. Alfons (798 kg), sv. František Xaverský (325 kg) a sv. Gerard Majela (176 kg). Zvony padly za oběť válečné rekvizici v roce 1917. V roce 1921 byly nahrazeny novými. V současné době se na věži nacházejí tři zvony: sv. Josef, Neposkvrněné početí Panny Marie a sv. Alfons.