Čtyřicet Lánů

Osada vznikla společně s městem Svitavy při kolonizaci olomouckého biskupa Bruna jako zemědělská ves zásobující město. Název obce (něm. Vierzighuben) je odvozený od způsobu vysazení obce. České pojmenování je doloženo v roce 1517.

Osada stavebně souvisí s městem a koncem 18. století zde bylo sídlo vrchnostenské správy panství. Ve správní budově - tzv. zámečku (dnes mateřská škola) - pracoval na přelomu 18. a 19. století jako vrchnostenský úředník moravský topograf Franz Josef Schwoy. Nad vstupem do školky je umístěn znak olomouckého biskupa. V obci se ještě nacházel vrchnostenský pivovar, vinopalna a mlýn.

Nejcennější památkou na katastru obce je redemptoristický klášter s kostelem sv. Josefa (1894 - 1896), barokní kaple P. Marie a sv. Anny (obě z konce 19. století). Z nečetných barokních křížů se dochoval sokl mariánského sloupu na Husově ulici z roku 1721, u mariánské kaple tzv. Hauptův kříž s reliéfy z roku 1857, na ulici Úvoz poškozený litinový kříž z roku 1883 a při hlavní silnici Czepanovo sousoší Nejsvětější Trojice z roku 1815. V těsném sousedství s katastrem Svitav se na Hraniční ulici nachází mariánský sloup ze zač. 19. století, dnes opraven a při hlavní silnici na Brněnské ulici pomník J. W. Goetha z roku 1932.