CZ
EN
DE
Městský památkový okruh
Historie praní
Oskar Schindler
Domů

Betlémy

Svitavy měly začátkem 20. století přezdívku Město betlémů, pracovalo zde několik betlemářských spolků, řezbářských rodin a počet betlémů a jesliček v domácnostech dosahoval několika set. Totalitní režim takové tradici nepřál, a tak mnoho těchto památek zaniklo. Přesto tvoří betlémy podstatnou část sbírkového fondu muzea.

Ve Svitavách se betlém objevil pravděpodobně po příchodu misie dvou členů jezuitského řádu v roce 1612. Prvním stavitelem svitavského betlému byl farář Andreas Marschalek. Nevíme, jak takové betlémy vypadaly. Tušíme pouze, že se v nich prolínaly vlivy mnoha betlemářských škol zejména z ústeckoorlického okruhu, ale i z Kladska či z Telčska.

Nezanedbatelný vliv měla na Svitavy i olomoucká betlémářská škola. Vrcholnými díly baroka "hřebečského okruhu" se staly plastiky mistrů dláta, jakými byli Friedrich Strauß, Judas Thaddäus Supper, Christian Franz David a Georg Franz Patzak - spolutvůrce impozantního betlému hraběte Sporka na Kuksu.

Pramenné doklady o svitavských betlémech pocházejí až z roku 1680, jsou zde uvedena dvě jména: Starý Mathes a jakýsi Seitel. Takové jméno nacházíme v zevrubné publikaci Gustava Korkische, kde je uvedeno, že Seiel (Seidl; 1717 - 1763) pocházel z vesničky ležící poblíž Kuksu a nebylo by tedy divu, kdyby si vzorem pro svůj betlém vybral právě zmíněný vrcholně barokní betlém. Podle zpráv vlastnily betlémy oba dva svitavské kostely daleko před rokem 1780. K tomuto roku se váže povzdech německého autora, jenž hovoří o poškození betlémových figur jejich častým vystavováním. To bylo již v době, kdy se betlémy staly nezbytným inventářem měšťanských i selských domácností, kam pronikly v mezidobí let 1740 - 1750.

Letmo zaznamenáváme jméno svitavského tvůrce Georga Antona Heintze (autora sochy sv. Jana Nepomuckého v Brněnské ulici), který se proslavil řezbováním překrásných a umělecky zdařilých betlémů, z nichž jeden je v majetku vídeňského muzea lidového umění. Souběžně s tvorbou betlémů v uměleckých dílnách se vyvíjí i lidové řezbování betlémových figurek. Lidové řezbářství napodobovalo vzory barokních mistrů s roztomilou prostoduchostí. Známe i některá jména. Radiměřský malíř pokojů Thomas Haberhauer vynikal velikou uměleckou invencí a dokonalou řezbářskou technikou, jež napodobovala umění starých mistrů takřka k nerozeznání. Jeho figurky vynikaly spořádaností a vnitřním klidem a jeden z jeho betlémů z 30. let 19. století vlastnila svitavská rodina Tyroltů. Dědictví otce převzal syn Alois. Naopak Wenzel Goliasch se od Haberhauerů mohl ledasčemu přiučit - pracoval totiž jako jejich pomocník. Jeho betlém ožívá niterným dějem, který zosobňuje příběh evangelií. Figurky jsou živé a plné pohybu, který byl vlastní celému baroknímu stylu. Tito domácí řezbáři spolupracovali i s mnoha dalšími. Jmenovitě: soukeník Anton Haupt, provazník Ignatz Hanel a umělecký stolař Simon Sulke i jistý Soaler (nebo Seiler). A ještě jedna zajímavá připomínka - betlémy z plechu nebo z chlebové střídy nebyly ve Svitavách známé.

Ve 2. polovině 19. století nastoupila druhá generace laických řezbářů, kteří ještě pracovali podle starých vzorů. Tak víme, že zde tvořili Friedrich Sobola, Andreas Stiepak a starý Johann Willimek. Počátkem našeho století zaznamenáváme nástup generace mistrů "orientálního stylu" představovanou Adolfem Adlerem, Friedrichem Sobolou, Franzem Schlesingeren, Bernhardem Schmeißerem, Karlem Langrem a Augustem Ohnerem.

Změna způsobu práce se projevila ve figurální výzdobě betlémů, kdežto scenérie zůstaly zachovány v intencích baroka. Symetricky rozestavěné sloupy nesou věnec nebo oblak, jemuž dominují postavy andělů. Ty nesou nápisy "Gloria in excelsis Deo" nebo "IHS", nebo mají různé hudební nástroje - trubky a bubny - a tvoří nebeskou kapelu. Nezřídka je připojen žehnající Bůh a hvězda betlémská. Čarokrásná je i krajina obklopující stáj. Záleželo pouze na fantazii tvůrce, jaké budovy do ní umístí, a tak se zde setkáváme s Schönnbrunem, vídeňským chrámem sv. Štěpána či s některými radnicemi. A aby té nádhery nebylo málo, okna těchto budov byla překryta stříbrnou fólií, sklem nebo zrcadly, takže při osvětlení betlém vypadal jako noční město. Na výzdobě malovaných scenérií, zvláště pozadí nebo teras, se podíleli významní svitavští malíři.

V našem muzeu byla vystavena plátna s malovaným obzorem od Johanna Dittmanna. Řeč je o svitavském betlému z kostela Navštívení P. Marie. Ten je vlastně souborem několika betlémů tvořících ucelený příběh. Podobně jako v jiných betlémech, byly i zde poškozené figurky během času nahrazovány zdařilými i méně podařenými kopiemi. Proto se stěží dokážeme orientovat ve mnoha signovaných soškách, které představují osobitý autorský styl každého umělce. Nejinak je tomu i u orientálního betlému, který bývá vystaven v kostele sv. Josefa.

Výsostné postavení mezi svitavskými betlémy zaujímá Svitavský mechanický betlém, od roku 2015 je zapsán na seznam kulturních památek ČR. Jeho kompletní příběh naleznete v sekci expozice Labyrint svitavských příběhů.

.

V roce 1923 byl ve Svitavách založen spolek přátel betléma - Krippenfreude, jehož členové se prý scházeli pouze v neděli - odtud název "nedělní řezbáři". Dlužno říci, že členové spolku nebyli pouhými svátečními řezbáři, protože si za svého učitele vybrali mistra svého oboru - renomovaného sochaře Andrease Stiepaka. Představitelem spolku byl svitavský farář P. Karl Bilek. Anton Mudrak v roce 1922 napočítal ve Svitavách 49 majitelů velkých betlémů a řadu dalších menšího rozsahu.

K roku 1945 se ve městě stavělo na 400 jesliček. Řada z nich byla zničena po roce 1945, některé figurky byly dávány dětem ku hraní, některé byly vystaveny v oknech mezi květináči jako ozdoby. Kde tedy ostatní svitavské betlémy jsou? V Pardubicích, České Třebové, Třebíči, ve Vídni, ale také v Německu, Kanadě a Brazílii. Tak čas rozesel po celém světě řadu těch skromných, leč půvabných betlémů, aby lidem připomínaly v dobách zlých i dobrých ctnostnou myšlenku pokoje a usmíření mezi lidmi, čehož máme pohříchu zapotřebí. Můžeme být hrdi na to, že "město betlémů", jak se Svitavám kdysi říkalo, odkázalo nám všem takové kulturní dědictví.

Polycgromovaný, řezbovaný betlém z mariánského kostela ve Svitavách z pol. 19. století
Dvojfigura Tří králů ze svitavského betléma
Darovník (Svitavský betlém, pol. 19. století)
Adorace ze Svitavského betléma (pol. 19. století)
Figurální motivy (pol.19. století)
Copyright © Městské muzeum a galerie ve Svitavách 2024