31. 1. – 7. 3.
Vernisáž v sobotu 30. ledna v 15 hodin, úvodní slovo Petr Kmošek, kulturní program žákyně Základní umělecké školy ve Svitavách Markéta Volečková (14 let) a Veronika Kynclová (12 let) - v mezinárodní soutěži v populární a jazzové písni Zlatá loutna se z mnoha kandidátů z Čech, Slovenska a Polska umístili mezi 30 nejlepšími v kategorii od 11 do 14 let. Helena Pospíšilová (20) absolventka ZUŠ, populární a jazzové písně začala zpívat před čtyřmi lety, dvakrát získala cenu v celostátní soutěži Sedmikvítek v kategorii Hudba.
Některé věci se dějí pravidelně. Velikonoce, svitavská pouť ke sv. Jiljí, Vánoce…Ve svitavském muzeu mezi ně patří už čtyřicet let také výstavy výtvarníků, kteří žijí nebo pracují ve svitavském okrese a tvoří ve svém volném čase, pro radost svou i naši. Upřímně řečeno, nevím o druhém takovém regionu, kde by se každoročně sešlo na výstavě a představilo svá díla na padesát výtvarníků – amatérů různých oborů, různého věku a profese.
A tak se ve výstavních síních na poradenském dnu, který předcházel výstavě, v polovině ledna opět potkali ti, kteří chtěli poradit, poslechnout si názor profesionála i svých kolegů. Navzdory nepříznivému počasí se tu sešlo 29 výtvarníků ze všech koutů našeho regionu. Samozřejmě nejblíže to do muzea měli svitavští - Petr Patočka se svými velkoplošnými oleji s temnými barvami a motivy, Olga Poláková a její přitažlivá Dívka s džbánem či Petr Bilina letos vystavující své jednoduché, nápadité a vtipné ilustrace. A také jemná a v obrazech do dětství se stále vracející Jarmila Lhotská, Ludmila Leinweberová se svými podzimními jeřabinami a šípky, Miloš Vaněk, který se vrátil – k radosti mnohých z nás - ke své inspiraci mořským světem. Po mnoha letech opět objevil kouzlo tvorby a malování také Jaroslav Svatoš a zraje jako víno. Zdá se, že jde o návrat k počátkům jeho tvorby, ale návrat velmi zdařilý.
Nováčkem na výstavě je Roman Kučera a Pohled do duše (autora?) a mladičká Michaela Zezulová se zdařilými portréty známých osobností. A ani letos nepřijdete o další výtvarníky, Luboše Kozáka z Litomyšle, Jiřího Kosinu či Zuzanu Mičkovou z Moravské Třebové, Radomíra Ševčíka a Karla Mácala z Poličky, Jiřího Prudila a jeho dceru Kláru z Březové a mnohé další.
Loňský rok zasáhly naše seskupení výtvarníků dvě smutné zprávy. Opustili nás dva z těch svitavských, kteří k výstavám v našem muzeu neodmyslitelně patřili. Žádnou plastiku už nevyřeže pan Josef Břeněk, odešel do kumštýřského nebe za svým synem Čendou. Když jsme spolu naposledy mluvili, plánoval postupně ztvárnit ve dřevě plastiky všech krásných svitavských budov. Stihl pouze starou radnici a Ottendorferovu knihovnu … Další zpráva byla neméně bolestivá. V šestapadesáti letech odešel a už nikdy do muzea nepřijde stromně a plaše se svými novými obrazy Václav Novák. Mnozí z nás se doma těší z jeho impresionistických obrazů Svitav, plných světel a pohybu, jeho obrazy se nachází i ve sbírkách našeho muzea. Po obou nám zůstane milá vzpomínka, na výstavě budou určitě mnohým návštěvníkům chybět.
Zvu vás na prohlídku výstavy – možná budete překvapeni, jak vysoká je úroveň výtvarníků, kteří si říkají amatéři.
