18. 2. – 16. 4. 2006
Popularita loutkového divadla vedla v druhé polovině 19. století nejen k zájmu o tradiční marionetáře, ale i k aktivnímu amatérskému pěstování loutkového (převážně marionetového) divadla.
Tehdy se začal vytrácet jeho význam jako specifické formy lidového divadla a začalo se více obracet k dětskému divákovi. Postupně se šířila rodinná loutková divadélka, pro něž se sériově vyráběly dekorace a loutky, rozvíjelo se loutkové divadlo provozované v rámci nejrůznějších spolků.
Obě tyto sféry zaznamenaly především mezi oběma světovými válkami obrovský kvantitativní rozvoj. Ostatně, jedním z významných výrobců nejen loutek, ale i kulis a celých divadélek byl i svitavský Aloise Petrus. Podle korespondence, kterou máme v našem muzeu, si jeho divadla objednávali na zakázku zájemci nejen z mnoha evropských států, ale i z USA.
A protože ve Svitavách působilo několik velmi dobrých loutkařských souborů, s klasickými loutkami začínal konečně i velmi úspěšný svitavský Soubor „C“ a dodnes to s loutkami zkouší i mladí v Dramatické školičce, nabídli jsme vám společně s Muzeem loutkařských kultur v Chrudimi výstavu o historii právě českého loutkového divadla. K vidění byly ukázky loutek, dekorací i celých loutkových scén českých tvůrců od konce 19. století až po současnost.