Retrogaming aneb počátky osobních počítačů u nás
Je to historie téměř prehistoická. Málokterá technika má takovou dynamiku a svět bez počítačů bychom ssi asi těžko dokázali představit. I když... Tato výstava nebude o chlazených místnostech s obrovskými stroji s obrovským příkonem, děrných štítcích, magnetických páscích, kazetách a kotoučích. To bychom museli muzeum nafouknout. Výstava Retrogaming bude o naší paměti. O paměti „Husákových dětí“. Tam to pro nás začalo a dodnes vzpomínáme, že jako studenti jsme chodili od roku 1988 na místní ekonomku, na níž snad byla jediná počítačová učebna ve městě. Vzpomínáte na ty blikající přenosné televize Merkur a pod nimi stroj IQ151? Ale ti šťastnější měli stroje a konzoly doma a k hrůze jejich rodičů se u nich střídaly návštěvy prvních pařanů. Zatímco někdo si hrál TV hry – asi tenis – a na černobílých obrazovkách honili hranatou kuličku, někdo se nechal unášet barvami a příběhem.
A pak to přišlo: PéeMDéčka, Didaktiky, Sinclairy ZX Spektrum, Atari, IBM... A hrály se první plošinovky, jezdilo se tankem a střílelo ostošest. Pamatujete videoherny? Taková pojízdná maringotka a za 2 nebo 5 Kčs a v ní desítky hráčů. vytvářejících high score. A rodičům se z peněženek ztrácely drobné...
To všechno je na výstavě, kterou zapůjčilo Regionální muzeum v Litomyšli. V našem pařanském doupěti je na 350 legendárních her – logiky, adventury, skákačky, střílečky, jezdičky... A dobrá rada na závěr – neberte s sebou děti, protože nejčastější věta by byla: „Táto, pusť mě taky k tomu!“ A pláč... nebo je vezměte s sebou, ale pusťte je k tomu. Výstava je pro všechny a muzeum zavírá striktně v 17 hodin.
