CZ
EN
DE
Městský památkový okruh
Historie praní
Oskar Schindler
Domů

Klenoty našich domácností

KLENOTY NAŠICH DOMÁCNOSTÍ ANEB TO JSME DOMA MĚLI TAKY
Výstavu zahájil Pablo de Sax, zazněly dobové verše v podání Docela malého divadla Radky Obloukové.

Do dětského pokojíčku Rumcajse a Manku z drátu, lampičky v podobě broučka nebo chemlonovou tapisérii, do obýváku stylizovanou volavku, hodiny z překližky a na sekretář pudlíka skrývajícího láhev koňaku, do kuchyně na hrnky vyřezávanou a vypalovanou poličku, kukačky ze samorostů a prostírání... vzpomínáte? Tak jsme si zdobili své domácnosti ještě v nedávné době.

Myslím si, že výstavě, nazvané „KLENOTY NAŠICH DOMÁCNOSTÍ“ sluší podtitul „to jsme doma měli také“. Výstava představí artefakty, které si lidé vytvářeli sami pro výzdobu svých příbytků ve druhé polovině 20. století, a to především od 50. do konce 80. let. Tyto artefakty zhotovovali lidé bez výtvarného vzdělání i větších uměleckých ambicí, přičemž tvořili drobná i monumentální díla pro radost svou a svých blízkých. Tato dílka často vznikala z nedostatku dekorativních předmětů (dnes bychom řekli designu) na trhu a z nadbytku volného času jejich tvůrců. Řada předmětů doplňovala, mimo jiné, na přelomu 50. a 60. let oficiální dobovou stylotvornou vlnu, pro kterou se ujal po výstavě EXPO 58 v Bruselu název „bruselský styl“ nebo jednoduše „brusel“. Tato vlna, doprovázená zájmem o moderní materiály, nové tvary a formy, ale i technické novinky, zasáhla veškeré oblasti každodenního života a byla svým výrazem razantním projevem touhy po změně světa nebo alespoň kuchyně či obývacího pokoje. Tak jako slohové vysoké umění ovlivňovalo umění lidové, i zde se projevilo svým tvaroslovím na podobě dekorativních předmětů zhotovovaných v našich domácnostech.
Ačkoli tvorba kulminovala především kolem poloviny 60. let, je možné zaznamenat ještě několik vrcholů, a to v polovině let 70. a na začátku 80. let. Spolu se změnou společenského řádu tato novodobá lidová tvorba víceméně zanikla.

Možná v našich předních galeriích a muzeích jsou ke spatření cennější umělecká díla, ale bez znalosti Domácího umění by obraz dějin českého výtvarného snažení nebyl úplný. Vždyť je docela klidně možné, že toto období bylo od časů jeskynního člověka tím posledním, ve kterém si v takové míře lidé zdobili svůj příbytek výrobky zhotovenými vlastní rukou.
Výstavu pořádá Městské muzeum a galerie ve Svitavách a občanské sdružení Domácí umění, které se zabývá sběrem a dokumentací domácí tvorby obyvatel Československa.

Do dětského pokojíčku Rumcajse a Manku z drátu, lampičky v podobě broučka nebo chemlonovou tapisérii, do obýváku stylizovanou volavku, hodiny z překližky a na sekretář pudlíka skrývajícího láhev koňaku, do kuchyně na hrnky vyřezávanou a vypalovanou poličku, kukačky ze samorostů a prostírání... vzpomínáte? Tak jsme si zdobili své domácnosti ještě v nedávné době. Myslím si, že výstavě, nazvané „KLENOTY NAŠICH DOMÁCNOSTÍ“ sluší podtitul „to jsme doma měli také“. Výstava představí artefakty, které si lidé vytvářeli sami pro výzdobu svých příbytků ve druhé polovině 20. století, a to především od 50. do konce 80. let. Tyto artefakty zhotovovali lidé bez výtvarného vzdělání i větších uměleckých ambicí, přičemž tvořili drobná i monumentální díla pro radost svou a svých blízkých. Tato dílka často vznikala z nedostatku dekorativních předmětů (dnes bychom řekli designu) na trhu a z nadbytku volného času jejich tvůrců. Řada předmětů doplňovala, mimo jiné, na přelomu 50. a 60. let oficiální dobovou stylotvornou vlnu, pro kterou se ujal po výstavě EXPO 58 v Bruselu název „bruselský styl“ nebo jednoduše „brusel“. Tato vlna, doprovázená zájmem o moderní materiály, nové tvary a formy, ale i technické novinky, zasáhla veškeré oblasti každodenního života a byla svým výrazem razantním projevem touhy po změně světa nebo alespoň kuchyně či obývacího pokoje. Tak jako slohové vysoké umění ovlivňovalo umění lidové, i zde se projevilo svým tvaroslovím na podobě dekorativních předmětů zhotovovaných v našich domácnostech. Ačkoli tvorba kulminovala především kolem poloviny 60. let, je možné zaznamenat ještě několik vrcholů, a to v polovině let 70. a na začátku 80. let. Spolu se změnou společenského řádu tato novodobá lidová tvorba víceméně zanikla. Možná v našich předních galeriích a muzeích jsou ke spatření cennější umělecká díla, ale bez znalosti Domácího umění by obraz dějin českého výtvarného snažení nebyl úplný. Vždyť je docela klidně možné, že toto období bylo od časů jeskynního člověka tím posledním, ve kterém si v takové míře lidé zdobili svůj příbytek výrobky zhotovenými vlastní rukou. Výstavu pořádá Městské muzeum a galerie ve Svitavách a občanské sdružení Domácí umění, které se zabývá sběrem a dokumentací domácí tvorby obyvatel Československa.

Copyright © Městské muzeum a galerie ve Svitavách 2018