Vždy jednu za dva roky připravujeme v muzeu před vánocemi výstavu betlémů a dřevořezeb některého z českých betlemářů.. V letošního roce je jím lanškrounský řezbář a betlemář Bedřich Šilar.
Bedřich Šilar se narodil v roce 1959 v Lanškrouně, kde žije a tvoří. Řezbařině se věnuje více než dvacet let. Původně se jednalo pouze o jeho koníček, ale časem se rozhodl, že spojí příjemné s užitečným a řezbařina se mu stala obživou. V kronice rodu Šilarů je možno se dočíst, že v Berní Rulli z roku 1654 byl uveden Jiřík, který se pro změnu věnoval vyřezávání dřevěných lžic (pro zajímavost byl zapsán jako Jiřík Cžiezbaržů - to znamená, že jeho otec byl čižbář, to je člověk, který chytal ptáky do pastí...). Bedřich po něm nejspíše něco podědil, jelikož se od mládí věnuje také chovu všemožného ptactva. První dláta si vyrobil sám, dnes se jeho sbírka dlát pomalu nedá ani spočítat. Začínal s figurkami do betlémů a to mu vydrželo až dodnes. Vyřezává také loutky, sochy, perníkové formy a spoustu dalších věcí ze dřeva.
Bedřich Šilar mě jako řezbář (i jako člověk) nadchnul. Znala jsem sice jeho úžasné figury i figurky do betlémů, ale my jsme na výstavu zapůjčili také jeho sochy a loutky. A zjistila jsem že pan Šilar je opravdový umělec. Jeho sochy mají grácii, eleganci a také vtip. Jeho Bar-Mann, Podnikavec slizký, Pegas potěší nejen oko, ale i bránici. Ale abych se vrátila k betlémům. Najdete zde jeho velký betlém lanškrounských osobností, kde možná poznáte krom historických postav i faráře Czendlika, desetibojaře Romana Šebrleho či Lucku Bílou. Na výstavě je i Svatá Rodina v životní velikosti či betlém pohyblivý. To vše od jednoho usměvavého, pohodového autora.
Druhá část výstavy představí betlémy různých autorů, různých materiálů i stáří. Někteří z místních autorů vystavují na této výstavě pravidelně (Jaroslav Škranc z Rohozné, manželé Sekovi ze Svitav), jejich betlémy se však každý rok rozšiřují či obměňují. Jiné uvidíte v muzeu poprvé
Z mnoha betlémů letos vystavených bych ráda jmenovala alespoň tři. Z Dobrušky jsme přivezli deskový betlém z druhé poloviny 18. století. Tento betlém byl podle tradice v majetku Františka Vladislava Heka, kterého ale známe spíše jako F. L. Věka, jak jej překřtil ve svém románu Alois Jirásek. Také chrámový betlém z kostela sv. Petra a Pavla v Liberku na Rychnovsku je velice vzácný. Podle tiráže, kterou jsme objevili na zadní straně dálavy, je z roku 1858 a autorem je jakýsi Franz Kutscher. Ten třetí není kompletní betlém, ale spíše několik figurek, zato svitavských. Objevil je doma a věnoval do muzea pan Jaroslav Průša ze Svitav. Za to mu určitě patří velký vděk, zvláště nyní, kdy se snažíme o navrácení velkého svitavského betléma z Pardubic.
A já věřím, že alespoň část té pohody prostřednictvím betlémových figurek předáme i vám, návštěvníkům vánočního muzea.
