Příběh Velkého svitavského mechanického betlému

Dramatický osud betlému svitavských betlémářů odráží tragickou historii českého pohraničí a je dokladem tradice stavění lidových betlémů v naší zemi. K roku 1945 se podle pramenů ve městě stavělo kolem 400 jesliček a z nich na 40 pohyblivých.

Historie našeho betlému začíná po roce 1945, kdy byla po vyhnání německého obyvatelstva většina původních soukromých betlémů zničena, některé jejich původní majitelé po částech vyvezli z republiky. Tak se zachránil například vzácný Tyroltův betlém, který byl v minulých letech vystaven na mnoha místech Německa a bude díky dlouhodobé zápůjčce součástí připravovaného Muzea betlémů. Do sbírek svitavského muzea se dostalo několik větších betlémů různých autorů a stáří (19. a první polovina 20. století), ze kterých byl sestaven jeden souborný celek, který byl v letech 1947–1961 vždy v období vánoc vystavován v přízemí budovy muzea. Po rekonstrukci budovy v roce 1969 se z vlastivědného muzea stalo muzeum dělnického hnutí, betlém byl v havarijním stavu a hrozila jeho fyzická likvidace. Tehdy byl převezen do Východočeského muzea v Pardubicích, uložen v depozitáři a jednotlivé figury byly částečně restaurovány a zakonzervovány.

V roce 1991 bylo ve Svitavách obnoveno městské muzeum. Jeho vedení začalo jednat o navrácení původních sbírek, majících přímý vztah k městu Svitavy, tedy také o navrácení betlému. Torzo Velkého svitavského mechanického betlému se po mnoha jednáních vrátilo zpět do Svitav v roce 2012, od roku 2015 se stalo vlastníkem tohoto souboru město Svitavy. V roce 2012 byl betlém zařazen do Databáze mechanických betlémů, v roce 2015 byl zapsán do registru kulturních památek ČR.

Restaurování a rekonstrukce

Město Svitavy se rozhodlo po převzetí vzácného souboru do svého majetku vynaložit prostředky na jeho záchranu a zpřístupnění veřejnosti, a tak letech 2012–2022 probíhalo za finančního přispění města Svitavy, Ministerstva kultury ČR a Pardubického kraje náročné restaurování a rekonstrukce betlému. Celkové náklady dosáhly částky 9 672 375 Kč. Restaurování probíhalo pod dohledem Veroniky Cinkové z NPÚ v Pardubicích, koordinaci celé akce měla na starosti ředitelka muzea Blanka Čuhelová.

Největší podíl na rekonstrukci betléma má Kamil Andres z Třebechovic pod Orebem, který restauroval a vyrobil repliky jednotlivých mechanik a navrhnul a vyrobil konstrukci rozvodů. A hlavně je autorem a stavitelem nové podoby Velkého svitavského mechanického betlému. Na náročném restaurování se dále podíleli: Šárka a Petr Bergerovi, Vendula a Jiří Látalovi, Renata Vašicová, Jana Kovandová, Martina Blahník Lukášová, Vlastimil Borůvka a Anna Bradnová.

Dne 27. listopadu 2022 měli návštěvníci Městského muzea a galerie ve Svitavách jedinečnou příležitost vidět poprvé celý dokončený Velký svitavský mechanický betlém v pohybu. Prozatím je vystaven v provizorních prostorách výstavních síní muzea pouze v období vánoc a čeká na definitivní umístění v připracovaném Muzeu mechanických betlémů.